Vezeme medaile z mistrovství Evropy v MTBO 2026

Evropské tituly jsou rozdány a český tým si domů opět odváží hromádku cenných kovů ve všech věkových skupinách. Na poslední chvíli přesunutý šampionát proběhl díky velice zkušenému organizačnímu týmu hladce. Náhradní terény prověřily především fyzickou připravenost závodníků, což ovšem neznamená, že se nedalo prohrát na chybách. Rovinatá podložka, převážně šotolinové cesty, občas překvapivá bažina a fikání s vysokým rizikem nečekaného překonávání kamenné zídky s ostnatým drátem na vrch – to byly všeho všudy terény, kde se odehrávaly tři ze čtyř závodů.

Jak dobít pevnost v šestnácti minutách

Tím druhým typem terénu bylo pevnostní město Almeida, kde se bojovalo o sprintové tituly. Prvnímu závodu předcházelo dlouhé a pečlivé studování neobvyklého terénu. Někteří závodníci se nechali slyšet, že mapu studovali ve volných chvílích týdny před začátkem šampionátu. Tolik respektu komplikované hradby vyvolávaly. Ke studiu posloužila původní mapa, Street View a nakonec i povolené procházení  města před samotným závodem. Vstup byl povolen do centra, ale ne na samotné hradby. Smělo se chodit pěšky, bez jakékoli mapy, a zakázané bylo testování postupů. Finové pojali přípravu nejpečlivěji a ubytovali se přímo mezi hradbami. Potenciál k velmi zábavnému závodu byl vysoký. Pevnost má tři hlavní vjezdy, centrum s úzkými klikatými uličkami, schody, průjezdy, podjezdy, tunel, vízeúrovňová křížení, pochozí střechy, sjezdy a výjezdy na hradby i slepé cesty. “Bylo to super, ale ve výsledku byly ty tratě dost návodné. Čekala jsem, že tam budu někde stát a hledat, kudy se dostat na další kontrolu, ale vlastně to bylo mapově dost v pohodě,“ zněly shrnující komentáře po závodě. Všech šest tratí mělo stejný koncept, což se z bezpečnostní stránky věci dalo očekávat. Postup byl následující: krátký příjezd k městu, vjezd do centra, několik kontrol ve městě, průjezd tunelem mezi hradby, výjezd z hradeb, několik kontrol v přilehlé zástavbě, druhý vjezd na hradby, obkroužit dvě třetiny pevnosti mezi vysokými zdmi a pálit to do cíle. 

První do terénu vyrážely kategorie dorostu a juniorů. Mezi našimi dorostenci na hvězdicové trati nejvíce zazářila Lisa Kalinová. “Očekávala jsem závod trochu těžší a víc v centru města. Ale celkově byl moc hezký. Jelo se mi dobře, ale na bronz jsem si v cíli nemyslela. Takže jsem moc ráda, že to vyšlo.” Na vítězku Irmanle Aleliunaite z Litvy ztratila dvě minuty. Těsně pod pódiem, minutu a 14 vteřin za Lisou, dojela Noemi La Carbonara. Bojovnicí dne se stala Beata Ryglová, kterou potkal defekt na čtvrté kontrole. Bea se ale nedala a závod dokončila v módu OB. Trať oběhla za 42 minut. Z dorostenců se nejlépe dařilo Otakarovi Tolochovi, který se umístil na deváté příčce se ztrátou necelých dvou minut na domácího Davida Marquese. 

Nejvíce českých barev na stupních bylo vidět v juniorských kategoriích. Naši junioři se seřadili v rámci 19 vteřin na 4.–6. místě v pořadí: Tomáš Polák, Antonín Svoboda, Lukáš Tuma. Tomášovi na titul chybělo 22 vteřin.

I juniorky měly na pódiu trojité zastoupení. Adéla Ryglová v první části závodu vedla, pak se ale nechala nachytat na průjezd tunelem, kde ztratila minutu a deset vteřin. Zbytek závodu fyzicky stahovala, nevyhla se ale pár dalším zaváháním. Kláru Kurečkovou, která jí od tunelu držela za sebou, předjela až mocným finishem. Přes dramatický průběh vystoupila na bronzovou příčku se ztrátou 24 vteřin na vítězku Signe Feil ze Švédska. Klára Kurečková obsadila bramborovou pozici: „Poprvé na mezinárodních závodech jsem startovala poslední v kategorii a před startem musela trošku zkrotit stresík. Předzávodní kafíčko od Pariho pomohlo a mohlo se jít na to. Už v koridoru jsem si stihla namapovat trať až po otočku mapy a pak tím prakticky proplouvala po paměti. Po otočce mapy jsme projeli takzvaný ,Needeho tunel’ do druhé části tratě. I když nepřekonatelné zdi v MTBO klíči neexistují, plánovala jsem, že žádnou skákat nechci, ale pak přišla chybička a prostě nezbývalo než skočit – protože na sprintu se počítá každá vteřinka. Takže nejdřív kolo, pak já a pak už jen dojet ten zbytek trati, což byla taková časovka, mapově nepříliš záživná. No a konec dobrý všechno dobré, bylo z toho 4. místečko a další vlastně moc povedený sprintík do sbírky:)“ Sofie Stránská doprovodila děvčata na pódium na šesté příčce. 

Po startu všech mladších ročníků vyrazila dobít pevnost elita. V ženách nejlépe dopadla Rozálie Kuchařová na 19. místě. Naše muže ale bylo opět vidět na pódiu. Hannes Hnilica mocně vystartoval  a trať stihl proletět za 16:21. Svůj náskok jen nakupil až na dlouhých 35 vteřin na druhého Pierra Martineze z Francie. Na bronzové pozici dojel Vojtěch Ludvík: „ Na sprintu jsem měl takový dvě hlavní zaváhání. Na 16. kontrolu jsem se vydal z prava a pak váhal, jestli je na kraji parkoviště plot, nebo ne, tak jsem se otočil a jel na jistotu. To mě stálo cca 15s. Druhá situace byla na předsběrce, kde jsem si to představoval jinak a chodníček mezi baráky jsem přejel, což mě taky něco stálo. Na sběrku a do cíle jsem tomu dal všechno a stáhnul 6 ze 7 sekund. Tím jsem přeskočil Kryštůfka.“ Kryštof Bogar dojel dvě vteřiny za Vojtou a doprovodil ho na pódium na bramborové pozici. „Závod byl hodně rychlý, což se mi kupodivu povedlo akceptovat. Terén byl trochu spletitej, ale nijak extra složitej, takže tam nebylo nic, co by mě vzhledem k přípravě zaskočilo. Našel bych tam tak dvě pětivteřinové chyby. Na lepší pozice mi chyběla rychlost.“

middle ála long

Na middle si pořadatelé připravili zbrusu novou mapu, a tak nikdo neměl konkrétní očekávání. Z parametrů bylo zřejmé, že půjde o rovinu a na meetingu před závodem se probírala zajímavá místa překonávání vodních toků. Ve výsledku to byl závod maratonského typu, kde do toho bylo potřeba dupat na dlouhých rovných šotolinách a stihnout svoji odbočku. I když směrné časy stavitel podstřelil, fyzicky byl závod pod pálícím sluncem neuvěřitelně vyčerpávající. O vítezech rozhodovala fyzická připravenost, odvaha fikat a trochu toho štěstíčka, aby člověk mezi cestami nenarazil na obtížně překonatelnou překážku. Mapové chyby se samozřejmě daly vyrobit také, pokud to ale nebyla úplná bota, bylo tam hodně prostoru dohnat to fyzicky. 

Mapově nejzajímavější trať dostaly na startu dorostenky. Délka 12,6 km staviteli dovolila obkroužit pouze nejhustší síť cest bez dlouhých přejezdů. I tak ale byly většinou nejvýhodnější postupy typu dojet na kontrolu, otočka a stejnou cestou zpátky. Z našich děvčat si s tratí nejlépe poradila Beáta Ryglová na 6. místě, která si hodně času ušetřila právě fikáním.

Dorostenci už se přejezdu mezi dvěma “hnízdy“ hustších sítí cest účastnili stejně jako všechny ostatní kategorie. Trať dlouhou 16,6 km z našich nejrychleji zvládl Otakar Toloch, který na trati dvakrát nedočetl mapu a vzal dřívější odbočku. Na pátém místě ztratil na vítěze minutu a půl.

I Lukáš Tuma a Sofie Stránská obsadili v juniorech pátá místa. Hvězdou této kategorie ale byla Adéla Ryglová, která si na rychlých tratích vyjela titul. „Middle byl hodně divoký závod.. Ihned po startu se mi podařilo vlítnout do pár chybek, díky kterým mě to hnalo více fyzicky. Na konci mi po postupu na K11 došlo, ale z posledních sil jsem se vydrápala do finálních stojek, kde se mi podařilo dohnat ztrátu na Signe i Malin.“ 

Do rozmezí dvaceti vteřin se vešly první tři ženy middlu. Vítězka Celine Wellenreiter ze Švýcarska  vyhrála za 45 minut a 13 vteřin. Z našich žen trať nejrychleji zvládla Rozálie Kuchařová za 47:41, což jí vyneslo dělené sedmé místo s Nikoline Splittorff z Dánska. Svůj závod okomentovala takto: „Middle byl hrozně rychlý a hodně bolel, k čemuž přispělo i neskutečné vedro. Nebyl prostor ani pro menší zaváhání, natož pro chybu. Bohužel jsem zvolila dva špatné postupy, které mě oddělily od velké bedny. Sedmé místo mě tak trochu mrzelo, ale zpětně už jsem s ním spokojená.“

V mužích se pátý umístil opět Vojtěch Ludvík: „Middle jsem nezačal dobře. Na třetí kontrolu jsem si nevšiml cesty a pak očekával průběžný les. Už tak špatnou volbu jsem ještě zkazil a ztratil tak minutu a 40 vteřin. Stejnou chybu udělal i Racky. Pozdější dlouhý úsek proti větru po asfaltu byl hodně na morál. Člověk si myslel, že stojí, ale podle mezičasu jsme jeli všichni tak nějak stejně.“ Před závěrečným vjezdem do vesnice dělilo Vojty Ludvíka a Stránského deset vteřin. Stránský měl ale pomalejší závěr městem a dojel v čase o 37 vteřin pomalejším, což mu stačilo na 7. pozici.

Postupka pro český tým

Mass start pro elitu a Long pro dorost a juniory se odehrával ve stejné oblasti, jen se startem ze severu, ne z jihu. Závodníci už tedy dobře věděli, do čeho jdou, jakým místům se případně vyhnout a kde se vyplatí fikat. Čím dál tím rozpálenější otevřená krajina luk a semiopen prostorů rozhodně dlouhé přejezdy nezpříjemňovala. Pro naši reprezentaci to byl ale další úspěšný den.

1. místo v kategorii M17 a druhé místo v kategorii W20 zajistili pro naše barvy Otakar Toloch a Adéla Ryglová. Bronzem sbírku doplnil Vojtěch Ludvík v elitě a bramboru si zase zasloužil Tomáš Polák v kategorii M20. Páté místo obstarala Sofie Stránská v juniorkách a dvě šesté příčky obsadily Klára Kurečková ve W20 a Beáta Ryglová ve W17. Sedmé místo doplnil Jiří Hradil v elitě, osmou příčku Šimon Novák v dorostencích. Deváté a desáté místo vyplnily Julie Veselá a Šárka Rypáčková v dorostenkách. Postupku zakončuje Lukáš Tuma jedenáctým místem v kategorii M20. dvanácté místo vynecháváme, ale zato navazují dvě třináctá místa pro Rozálii Kuchařovou v dámské elitě a Víta Ouhrabku v dorostencích. Dále bychom dovyplnili souvislý seznam až do 16. místa.

Pořádný dostihový závod si z mass startu vyrobil Vojta Ludvík: „Začátek massáku se mi zrovna nepovedl. Nejdřív jsem vjel do nějaké koleje v trávě, která mě nedaleko za startem vyhodila z čela balíku do pole. Odtud se do rozjetého vlaku špatně nastupovalo zpět. Za nedlouho jsem dobrou fikačkou skočil zpátky na čelo balíku, načež jsem zapomněl orazit kontrolu. Tak jsem bezpečně zastavil na kraji cesty, počkal, až celý balík projede, a pak se pro ni vrátil. To mě stálo 40 s. Po 55 minutách závodu jsem konečně nějaký balík zase dojel a z 18. pozice mohl začít stahovat. První skupinu jsem celkem rychle předjel, z ní jsme ve 2 unikli a docvakli si skupinku před námi. Lepší volbou jsme se nakonec na diváckém průjezdu přidali do skupinky, která bojovala o třetí příčku. V šestičlenném balíčku byl i Chláďa. Já jsem se dostal na čelo a z předsběrky jsem už jen šlapal, ani se neohlížel. Naštěstí to na ten bronz vyšlo 🙂 Hannes a Andi byli ještě minutu dvacet před náma.“ Všichni muži do 8. místa závod zvládli objet pod hodinu a 19 minut. Jiří Hradil do cíle dospurtoval na 7. pozici.

Zlatý Ota na longu strávil 56 minut. Do cíle dojel s náskokem jedné minuty a tří vteřin na druhého. Na osmém místě dojel Šimon Novák. Adéla byla připravená na delší long, trať zvládla objet za 48:52: „Vzhledem k middlovým teplotním podmínkám jsem na longu zvolila taktiku šetření se, abych byla schopná delší trať ujet. Pořadatelé nám ale připravili spíše další middle, takže když jsem se po 35 minutách blížila k cíli, tak jsem zjistila, že jsem tempo lehce podcenila. Naštěstí to ale stále stačilo na druhé místo.“

Zážitkové štafety

Kde to začalo, tak to také skončilo. Závěrečný závod štafet se přesunul zpět k Almeidě. Tentokrát se ale nejezdilo přímo v pevnosti, ale v jejím přilehlém okolí. Postupné oteplování během šampionátu vygradovalo a večer meteorologické stanice hlásily nejteplejší květnový den portugalské historie. Do deníčků si ale závodníci mohli napsat mnohem více zážitků. Klání zahájily mixové štafety dospělých. Start v 9:30 se zcela nepovedl. Startér pozapomněl na to, že má 15 vteřin před startem dát pokyn k otočení map. Místo toho se divil, proč na pokyn “START“ nikdo nestartuje, ale všichni stojí s mapami v rukách. Nepomohlo ani následné nervózní “Go Go Go“ pro případ, že by první úseky potřebovaly pokyn objasnit. Trochu zmateně, ale nakonec všechny štafety vyrazily do závodu. Uběhl sotva kilometr a půl tratě a z čela balíku se začal ozývat panický křik. Projíždějící cyklisté k smrti vyděsili osla za kamennou zídkou podél cesty. Místo toho, aby Osel běžel k Neumětelům, jal se kamennou zídku překonat, načež o ni zavadil a svalil se přímo před kola závodnic. Ke srážce naštěstí nedošlo. Osel se vyhrabal na všechny čtyři a bystře zvolil postup odbočkou, kterou balík jenom míjel. Někteří šťastlivci ho potkali i v závěrečném balíku, ovšem za mnohem méně hektických okolností. V Portugalsku ale nemají jen osly, v další historce figurují jiná zvířátka. Některé první úseky už předaly štafetu, některé ještě závodily, když se stádo ovcí rozhodlo pro průchod po cestě kolem divácké kontroly. Čirou náhodou zrovna diváckým úsekem nikdo projet nepotřeboval, organizátoři však hbitě zastali roli pasáčků a hnali stádo svinským krokem. Zbytek závodu snad pro místní faunu probíhal poklidně. 

Česká jednička rozjela závod parádně. Rozálie Kuchařová předávala na třetím místě v prvním balíku. Vojtěch Ludvík na druhém úseku odvedl skvělou práci. V průběhu závodu si vybudoval drobný náskok na druhého Fabiana Bettegu z Itálie, který ale zase pěkně rychle ztratil v poslední ostré zatáčce, kde musel ručně nahazovat řetěz. Kryštofovi Bogarovi tak předával společně s Itálií a s dvojicí Rakousko, Francie v zádech. Na čtvrtou kontrolu si chtěl nahnat náskok fikáním, ale tentokrát to nevyšlo podle představ a nějaký čas ztratil. Pak zvolil špatně postup na další společnou kontrolu a ocitl se na páté pozici. Skupinku před sebou už se mu po zbytek závodu nepodařilo dohnat, ale pátou příčku udržel. Závod ovládla rakouská štafeta s Hannesem Hnilicou na třetím úseku. Ten tak zkompletoval svou zlatou sbírku z letošního evropského šampionátu.

Dorostenky i juniorky vybojovaly ve štafetovém závodě zlato. Lisa Kalinová předávala z prvního úseku dorostenek na druhém místě za štafetou Estonska. Julie Veselá na druhém úseku Estonky bezpečně předjela i přes to, že se z dvojky vracela zpět na první kontrolu “pro jistotu“. Druhý estonský úsek bojoval s defektem, který se ani za pokusu opravy s nápovědou na diváckém průjezdu nepodařilo vyřešit. Beáta Ryglová tak na třetím úseku měla práci “za odměnu” a zbývalo jí hlavně sebrat všechny správné terčíky. S pohodlným náskokem dvaceti dvou minut dojela své štafetě pro zlato. V juniorkách Sofie Stránská předávala na druhém místě minutu dvacet za štafetou Litvy. Klára Kurečková na druhém úseku ztrátu stáhla a třetí Adéle Ryglové předávala společně s Litevkami, minutu a půl před řetím Španělskem. Třetí litevský úsek nápor neustál a do cíle dorazil s nekompletní tratí v čipu. Adéla i tak ale byla rychlejší a přidala další zlato do sbírky sobě i své štafetě. „Holčiny mi štafetu rozjely úplně luxusně. Na třetí úsek jsem vyrážela s Litevkou, která se mě držela první tři kontroly, než se mi podařilo ji setřást. Bohužel pro ni ale na dvojce nekoukala do mapy a vzala mojí farstu, takže skončily disk,“ hodnotila Adéla svůj závod po dojezdu.

Vít Ouhrabka dorosteneckou štafetu odstartoval solidně: „V úvodu jsem udělal dvě menší chyby. Pak se mi sice povedlo dotáhnout dva Španěly a Litevce, ale kousek před diváckým úsekem jsem projel kolem jedné kontroly moc daleko a čip mi ji nevzal. Než jsem se vrátil a orazil, skupina mi ujela. Kluci to ale v dalších úsecích skvěle podrželi.“ Druhý Šimon Novák vyrážel do závodu na šestém místě, minutu a půl za první Francií. Ze ztráty na Francii něco málo stáhl a na předávku přijel v kontaktu se štafetami Španělska, Litvy a Finska. Otakar Toloch na třetím úseku neměl jednoduchou práci, kratší farsty a dobrá forma mu ale dopomohly k úspěchu a dorostenci v cíli slavili stříbro. Junioři do štafetové sbírky přidali šesté místo. 

Čtyři zlata, dvě stříbra a čtyři bronzy dohromady posbírala česká reprezentace na mistrovství Evropy 2026. Někteří poprvé okusili kulisy vrcholné akce, někteří přidali další nezapomenutelné zážitky na kupu  z let předchozích. Organizátorům patří velká poklona za hladký průběh narychlo přesouvané akce, perfektní mapy přichystané v rekordním čase i unikátní sprint za podpory Almeidy. Pořadatelství na závěečném ceremoniálu převzala česká výprava, protože za rok se setkáme u Hradce Králové. Další letošní akcí v mezinárodním kalendáři je prázdninové mistrovství světa ve švédské Moře, ale nejprve si dáme další porci českého poháru.