Jožin z bažin
Poznámka na úvod: jde o můj subjektivní názor, na jehož podporu bych o stůl tloukl licencí mezinárodního rozhodčího a 9. lety zkušeností z mezinárodních závodů. Nikomu ale neberu jeho právo myslet si něco úplně jiného. Diskuse pod článkem čeká na vaše názory.
Myslím, že jury rozhodla správně. MTBO klíč (tedy ISMTBOM 2010) totiž na rozdíl od pěšího klíče sprintového (ISSOM) uznává jedinou variantu vyznačení zákazu – a to fialový přetisk. Může mít podobu křížku, rovné i klikaté čáry – podle situace. Pravidla MTBO pak tyto zákazy v mapě doplňují o zákaz vstupu do míst zakázaných obecně platnými právními předpisy (třeba železniční trať).
Všechny ostatní značky slouží k tomu, aby pomocí nich mapař co nejvěrněji popsal reálný terén. Nemůžu tedy zakresilt do mapy nepřekonatelný plot, v terénu natáhnout mlíko a libovat si jak jsem zkomplikoval jinak jednoduchý postup. To se přitom v pěším sprintu používá docela normálně.
Hlavní důvod proč MTBO klíč povoluje zákres zákazů jen fialovou je rychlost, ve které musí závodník číst mapu. Na rozdíl od běžce si nemůžete strčit mapu 10cm před nos a studovat detail za běhu, nebo třeba použít lupu na buzole. Čtení detailu vyžaduje obvykle velké snížení rychlosti, často dokonce zastavení. Proto pokud je v MTBO zakázano přelézat nepřekonatelný plot, musí to být vyznačeno v mapě fialovým přetiskem. Aby to bylo jasně vidět už při plánování postupu.
Nebo musí být domluvená alespoň výjimka z pravidel a z klíče – na kterou je potom ale potřeba jasně upozornit v rozpise a v pokynech k závodu. To je třeba případ SP v Portugalsku, kde bude zakázano přelézat nepřekonatelné ploty. Pokud je plotů na mapě hodně, bylo by množství fialových čar spíš na škodu čitelnosti než naopak.
Samozřejmě většina „nepřekonatelných“ značek má svůj význam. Zeď u sletiště bych opravdu přelézat nechtěl, rybník na sobotním middlu bych s kolem přeplavával hodně dlouho. Stejně tak různé neprekonatelné srázy většinou nikdo neslaňuje. Ale musí ukazovat realitu.
Když se ale překonatelná bažina zmapuje jako nepřekonatelná, je to vlastně chyba zmapování. Stejná jako když metr vysokou skalku zmapuju jako nepřekonatelný sráz. Stejná jako když dám tečky místo dlouhých čárek. Mapa v tu chvíli neodráží realitu a závod je na náhodu – kdo to riskne, může vyhrát. A to je špatně.
Že bažina při sprintu překonat šla, dokázal nejen Chláďa. A ani Kouřa se nijak netajil tím, že nepřekonatelnou bažinu jako značku zvolili právě pro její „zákazový“ význam. Takže si myslím, že jury rozhodla správně. A že do budoucna by mělo platit, kdo chce něco zakázat, ať to jasně a čitelně vyznačí podle klíče.
