Kde se rodí šampioni? Reportáž z MTBO akademie v Novém Boru
Pro některé to byl úplně první kontakt s mapou na řídítkách, ale přijela i řada čerstvě nominovaných reprezentantů, kteří se již za pár hodin postaví na start závodů Mistrovství Evropy. První letošní MTBO akademie nabídla pestrou paletu tréninků všem mladým závoďákům na míru jejich aktuální kondici a schopnostem.
Ti nejstarší z účastníků akademie už se soustředí na svůj první letošní závod o evropské medaile a určitě se tu o nich v nejbližších dnech bude psát častěji. Ale nesmíme zapomínat na to, že každý reprezentant jednou nějak začínal. Naše současná nejmladší generace má možnost se rozvíjet v partě pod hlavičkou MTBO akademie a je možné, že třeba právě mezi účastníky první letošní akce pro nejmladší byl některý z budoucích mistrů Evropy či světa. Jak tedy probíhá jarní příprava dětských šampionů?
V poslední době se již stává tradicí, že první pohárové MTBO závody máme v kalendáři ještě v době, kdy si lyžaři na horách užívají posledního sněhu. Odrostlejší bikeři většinou řeší jarní trénink v klimaticky příznivějších podmínkách jihu Evropy, první bikerská akademie pro děti však letos musela počkat až na poslední dubnový víkend, kdy už někteří měli v žebříčku pět odjetých závodů.
Dlužno však říci, že se pozdější termín vyplatil. Po loňské sněhové anabázi v Podkrkonoší jsme byli rádi, že v Novém Boru panovalo na konci dubna krásné jarní slunečné počasí. Teplejší oděvní doplňky tak našly uplatnění pouze při ranních přesunech do tréninkových rajónů, přes poledne už to byla na kole docela opalovačka.
Dvacítka účastníků měla připravené čtyři mapové tréninky proložené několika zastávkami v trailech a bikeparku. Program začal již v pátek večer, kdy po příjezdu na ubytko celá skupina vyrazila na novoborský cyklistický stadion. Ten sice v současnosti nepůsobí úplně udržovaně, ale bikerům to moc nevadilo, volný prostor jsme využili k tréninku na stanovištích s dovednostními úkoly. Přeskakování překážek, rovnováha, naskakování na kolo, rozjezdy do kopce a některá další cvičení posloužily zároveň jako test připravenosti techniky, takže někteří ještě po setmění spravovali defekty či neřadící přehazovačku.
Sobotní plán byl na první pohled všední, skrýval však jednu nenápadnou, avšak dost zásadní výzvu. Trénink křižovatek na čerstvé pohárové mapě z podzmního finále sezóny v Polevsku byl připraven v lehčí podobě pro začátečníky a mladší závoďáky a v XXL verzi pro dorostenecké reprezentanty a elitní starší žáky. Kdo jste v Polevsku byli, asi si pamatujete, že na mapě je lyžařská sjezdovka a spousta dalších kopců, často i velmi prudkých a dlouhých. Sjezdovku, resp. přilehlé traily si sjeli všichni, ti starší se do výšky horní stanice lanovky však museli vyšplhat hned několikrát a dopolední součet nastoupaných metrů se tak leckomu přehoupl přes tisícovku.
Bohužel polevský bikepark byl po zimě ještě zcela opuštěný a neudržovaný, takže namísto klopenek jsme před obědem zkusili jen pár skoků v dolní části. Poletování vzduchem bylo fajn, držkopády se tentokrát moc nekonaly, jeden tvrdší dopad jen trochu pocuchal Lukášovi výplet.
Po jídle jsme pak vyrazili už do nižších poloh k Boru na další trénink. “Voko bere” se říká karetní hře, ve které musíte nasbírat přesný počet bodů, abyste vyhráli. My měli místo karet mapu a body sbírali na ní. Některé kontroly za bod, jiné za dva a našly se i tříbodovky. Kdo měl jednadvacet (nebo patnáct v případě mladších), upaloval zpátky do cíle. Někdo v cíli zjistil, že sčítání za jízdy bude muset ještě trochu procvičit, ale kromě součtů a únavy z dalších nastoupaných metrů jsme jinou komplikaci nezaznamenali. Celkový počet výškových metrů činil u nejstarších závoďáků více než 1400!
Večer jsme oba tréninky ještě rozebrali u projektoru s řadou veselých komentářů. Na dobrou noc si mládežníci mohli vybrat mezi hororovou pohádkou a zpívací půlhodinkou u kytary. Většina volila rychlou cestu do spacáku a jak ten strašidelný příběh dopadl, mnozí ani neví, jelikož usnuli už po představení hlavních protagonistů.
Neděle nás přivítala intenzivním sluníčkem už od rána, takže po vydatné snídani už byli všichni nachystaní na další atraktivní trénink.
Mapotoč. U nás relativní novinka, která si však rychle našla své místo v tréninkovém repertoáru. Hlavním principem je absence klasifikace cest i jakýchkoliv pomůcek pro správnou orientaci mapy. Kruhový výřez s labyrintem čar v mapníku vypadá trochu jako mapa Měsíce, ale když se ztratíte, žádný astronom ani jiný náhodný kolemjdoucí vám většinou moc nepomůže. Kdo princip tréninku nezná, ztratí se ještě dřív než vůbec vyjede. Pro nejmladší tu opět byla odlehčená varianta a neztratil se vůbec nikdo. Trénink proběhl v krásném lese u Radvance a nikomu se z lesa asi moc nechtělo, jelikož odhadovaný konec v poledne nestihl vůbec nikdo. Namísto další mapy tak všichni dostali rovnou oběd a odfrčeli zpět do Boru, aby si stihli rychle zabalit, přivítat se s rodiči a naskákat do aut na cestu domů.
Byl to velmi intenzivní víkend, věříme, že děti tréninkové hodiny zúročí na dalších závodech. Děkujeme Leošovi a OK Jiskra Nový Bor za poskytnuté mapy, DDM Smetanka za perfektní ubytko a hlavně všem organizátorům, kteří celou akci připravili: k Pavlovi, Gabče a Martinovi, kteří patří k trenérskému jádru akademií posledních let přibyli i Tomáš s Lukášem. Ti patři k nejčastějším účastníkům akademií, ovšem tentokrát si poprvé soustředění vyzkoušeli také z druhé strany a organizace se zhostili na výbornou.
Většina účastníků se už stihla znovu potkat na závodech v Hradci a všichni už netrpělivě vyhlížejí otevření přihlášek na akademii letní. Ta se bude konat v okolí Jilemnice a věřte, že ten prázdninový týden bude opravdu nabitý zážitky nejen orientačními.
