Mistrovství Evropy 2025 Vilnius

Mass start/long

Mistrovství zahájily nejdelší disciplíny – závod s hromadným startem pro elitní kategorie a long pro kategorie juniorů a dorostu. Jak ze starých map, tak z parametrů tratí bylo jisté, že závodníky čeká ke zdolání mnoho vrstevnic a spoustu postupů s rozhodováním mezi přímějším postupem, kde se nastoupá, a objížděčkou s menším převýšením po rychlejších cestách. GPS záznamy z posledního závodu v prostoru z roku 2020 ukazovaly, že takové volby vychází velmi často na podobno a záleží tak na detailech a preferenci závodníka. 

Za velmi chladného počasí po deštivé noci do terénu vyrazily nejprve elitní kategorie. Úvod závodu byl pro muže i ženy podobný. Úvodní dvě kontroly byly společné a nikdo se nehnal do toho urvat čelo závodu. Místy to tedy vypadalo více jako společná vyjížďka, než závod. Bohužel ženský balík, který startoval jako druhý, jel proti volbě mužů, což se neobešlo bez několika menších střetů s drobnými zraněními. Všichni ale pokračovali v závodě dál. Od třetí kontroly začala “hvězda smrti,” jak dělicí metodu nazval Kryštof Bogar.

„Bylo to tak popropojovaný, že jsem pořád hledal čísla kontrol kam mám pokračovat,“ popsal Kryštof komplikované farstování. „Řekla bych, že to byl trochu závod na morál. Nenechat se znechutit klouzavými cestami v úvodu a dál se jim raději vyhnout. Já jsem v prvním motýlku zvolila právě volbu po tečkočárkách, která asi nebyla úplně ideální. Proto jsem už dále raději vše objížděla po velkých cestách. Na posledním dlouhém postupu se mi podařilo docvaknout spolu s Francouzskou dvě Finky, ale bohužel horšími volbami v závěru se mi je nepodařilo předjet,“ hodnotí závod Martina Tichovská, která obsadila čtvrtou pozici, 4:35 za vítězkou Nikoline Splittorff z Dánska. V mužích se závod nejlépe vydařil Vojtěchu Ludvíkovi, který dojel 8 vteřin za vítězem Samuelem Pokalou z Finska s časem 93:35. „Závod byl rozfarstovaný tak, že člověk vážně nevěděl, jak na tom v průběhu je. Mezi uzlovkami byly různé počty kontrol, takže jsme se potkávali různě. Volby postupů se pak hodně odvíjely od toho, kudy člověk jel při prvním průjezdu. Často se poprvé volila kratší varianta po horší cestě, kudy podruhé už nikdo nechtěl jet a raději se to objíždělo. Samuelovi jsem se pokusil nastoupit na předsběrku a ve chvíli kdy jsem doufal, že jsem mu ujel, tak jsem jenom zaslechl ‚zprava‘ a předjel mě.“ Na čtvrté pozici projel cílem Kryštof Bogar, který měl pomalejší úvod závodu a postupně se propracovával na přední pozice. 

Juniorské a dorostenecké kategorie nastoupily do longu, který využíval pododbné postupy jako elitní mass start. Velice úspěšně trať zvládli naši dorostenci. Do TOP10 se vešli hned čtyři z pěti a tři z nich se seřadili na 2-4 pozici. Nejúspěšnější z nich byl Tomáš Polák, který si vyjel stříbrnou medaili. Závod okomentoval takto: „Na startu klasické trati jsem se cítil silně, věděl jsem, že tento typ závodu mi vyhovuje. Terén byl kopcovitý s hodně malými cestičkami. Po startu jsem hned věděl, že nejlepší bude skoro všechny postupy objíždět po tvrdé cestě a ne se plést v úzkých cestičkách a prudkých kopcích. Bohužel na 5. kontrolu se mi nevyplatilo objíždění a na postupu jsem ztratil dost času. Nakonec to stačilo na úžasné 2. místo. Stavba trati byla hezká a líbil se mi i výběr terénu. V lese jsem se vůbec nenudil.“ O pouhé čtyři vteřiny pomalejší byl Radek Lesage na bronzové příčce. Lukáš Tuma na čtvrtém místě na trati strávil ještě o dvě minuty déle. TOP 10 v dorostencích uzavřel Otakar Toloch. Úspěšně šampionát zahájila i Adéla Ryglová ve W17, která si také vyjela stříbro. Markétě Fišerové, která obsadila bronzový stupínek, ujela o 7 vteřin. 

I ve dvacítkách se našim závodníkům dařilo. Sofie Stránská také zahájila závody stříbrnou medailí. „Long je moje nejoblíbenější disciplína, takže na to jsem si dělala i nejvetší zálusk. Bohužel jsem zvolila horší postup na 2. a 7. kontrolu. Ikdyž fyzicky jsem na tom byla velmi dobře, tak stejně rozhodovala mapa. Terén mi nepřišel nic moc, po deštivé noci to bylo všechno rozbahněné a povrch byl velmi pomalý. Kopce jsem většinou běhala, protože se to nedalo vůbec vyjíždět. Taky mě překvapilo, že to bylo kratké. Směrné časy jsou 90 minut a my jsme to zvládly za něco málo přes 70 minut,“ okomentovala závod Sofie. Na velkou bednu se podívala i Tereza Kadlecová na páté příčce. V juniorech vystoupal na třetí pozici Jakub Račanský, na osmé příčce dojel Antonín Svoboda. „Už od startu jsem cítil, že to nebude zadarmo. Terén kolem Vilniusu byl drsnej: hodně výjezdů, těžký volby, místy mazec v lese. Ale šlo mi to, držel jsem si dobrou hlavu i tempo. Po dojezdu jsem trochu litoval jedný volby, která mě stála druhé místo. Byla to dřina, ale stálo to za to,“ shrnul svůj bronzový závod Jakub.

Middle

Pro middle byl vyhrazen prostor hojně využívaný k procházkám obyvateli přilehlého sídliště, tudíž řádně prošpikovaný hustou sítí cest nejrůznější klasifikace. Stavitel zvolil přístup – nejprve pár fyzicky náročných postupů a pak prověřit koncentraci v komplikované spleti cest. V ženách, mužích i juniorech byl jedním ze zásadních postupů delší postup na třetí kontrolu, kde bylo za potřebí dobře dočíst vrstevnice a zhodnotit nejrychlejší druhy cest. Po přejetí do komplikovanější části mapy to chtělo dostatečně zpomalit a udržet koncentraci na 100%. Celkově byl middle závodníky hodnocen jako nejhezčí ze všech čtyř závodů.

Stříbrnou medaili si opět vyjel Vojtěch Ludvík, který za domácím Jonasem Maišelisem zaostal o 10 vteřin s časem 51:25. „Nejdřív nás poslali do té části, do které jsem fakt nechtěl. Na trojku jsem zvolil špatnou volbu a vzal jsem to po těch nejhorřích písčitých tečkách na celé mapě kolmo vzhůru. Na čtyřku se mi vůbec nechtělo do komplikovaných údolí. Od kontroly jsem jenom vyrazil tím směrem a snažil se vymyslet kudy jet, abych tam nemusel. To se mi nepodařilo a nakonec jsem to vzal přímo do nich, což se ukázalo jako v pohodě postup. Jakmile se vyjelo z fyzické části a vjelo se do té mapově náročnější, začalo mě to hodně bavit. Les nejblíže k cíli byl super. Všechny cesty byly rychlé, mapa skvěle seděla a dalo se jet kráně plynule,“ popsal svůj závod Vojta. V ženách se nejlépe dařilo Martině Tichovské na pátém místě 1:41 za vítězkou Nikolinne Splittorff (DEN), která trať proletěla v čase 49:37. „Nepodařilo se mi ideálně zvolit delší postup na 3. kontrolu, kde jsem ztratila, a z toho pramenila i následná chybná volba na 4. Pak jsem se dostala do závodu a v těžké části plné singletrailů se mi to hodně líbilo. Bohužel z medailových pozic mě odsunula špatná volba na 23. kontrolu. Závod se mi moc líbil, jsem maximálně spokojená s realizací naplánovaného, až na ty tři volby.“

Další stříbrnou medaili získal Jakub Račanský v juniorech, který postup na třetí kontrolu zvolil správně a nadále si budoval náskok na zbytek startovního pole. Chybou na K14 náskok ztratil, ale stále se držel na čele. O první místo přišel až v samotném závěru závodu, kdy zvolil nepatrně pomalejší postup na jednu z posledních kontrol. Tomáš Polák v kategorii M17 chyboval v úvodu závodu. Mapově složitější část ale dokázal projet plynule, a tak se propracoval až na čtvrtou příčku. Šestá se umístila Adéla Ryglová ve W17. Nepříjemnost se stala Šárce Rypáčkové, která ve startovním koridoru dostala mapu W20 místo W17. Což je chyba, která padá na bedra závodníka, který má za úkol si tohle pohlídat. Trať ale zvládla dobře, zásadní postup na trojku zvolila správně a ve vyšší kategorii by se umístila na 11. místě. 

Sprint

Postupným zkracováním disciplín v programu se den třetí dostalo na sprint. Jelikož cílová aréna zůstala po všechny čtyři dny stejná, závodní prostor se přesunul přes silnici. Ačkoli byly tratě představovány jako převážně rovinaté, první polovina se tak rozhodně nazvat nedala. Po několika úvodních kontrolách v parčíku závodníci museli zdolat strmé bahnité svahy, kde na sebe byli pyšní ti, kteří si prozíravě na tretry přidělali špunty. Následně se najelo do městského lesa, kde bylo potřeba zvolnit tempo a dobře a rychle dočítat mapu. 

Popsaný průběh nejlépe z českého týmu zvládla Adéla Ryglová, která si za odměnu došla pro zlatou medaili v kategorii W17. Do vedení se dostala na K7 a park po výměně mapy zvládla bez chyby. „Pro mě osobně sprint rozhodně nebyl čistý závod, ale naštěstí jsem se po nepodařeném začátku dostala do mapy a dokázala nabranou ztrátu dohnat a dokonce si i vytvořit náskok,“ popsala průběh svého sprintu Adéla. Trať objela dobře i Šárka Rypáčková, která obsadila šestou příčku. Zásadním chybám se vyhnul i Jakub Račanský v M20. Na čtvrtou příčku ho odsunulo pár menších chybek. Začarovaný byl sprint pro naše favority v elitních kategoriích. “Dneska mi to prostě nešlo” shodli se Tichovská i Ludvík. České ženy se seřadily za TOP 10. Se svým výkonem byly nejvíce spokojené a také se nejlépe umístily Veronika Kubínová a Markéta Mulíčková na 12. a 13. pozici. Verča měla o něco plynulejší závěr, čímž Markétu porazila o 15 vteřin. V Mužích se do TOP10 se sedmým místem dostal Kryštof Bogar. Ten se v úvodu pohyboval na předních příčkách, ale následně ztratil špatnou volbou na K11, která ho poslala na průběžnou 18. pozici. Zbytek závodu objel čistě a dokázal se tím posunout o 11 míst vpřed. 

Po květinovém ceremoniálu proběhl ještě jeden vyjímečný “obřad”, který souvisí s ekologizací celé akce a faktem, že Vilniusu byl udělen titul European Green Capital (Hlavní evropské zelené město) pro rok 2025. Pro květinové ceremoniály po každé disciplíně organizátoři neobjednávali řezané bukety, ale třem nejlepším závodníkům předávali rododendrony v květináčích. Společně s městem pak pro tyto květiny našli místo v parku v prostoru sprintu, kde společně se závodníky rododendrony zasadili. Akce to byla velmi pěkná, ale v nabitém programu ubírala závodníkům čas pro regeneraci a přípravu na další závodní den. Účastníků tak bylo méně než květin, takže si každý mohl vysadit hned několik keříků. Až pojedete do Vilniusu, nezapomeňte se na ně zajít podívat do Pasak? parku (v překladu pohádkový park) poblíž 23. kontroly sprintu mužské elity.

Štafety

Poslední den přinesl tradičně souboj štafet. Soupeři byli silní, domácí Litevci v předchozích závodech prokázali, že na své terény mají natrénováno a prostor závodu kombinoval náročný middle i zákeřný sprint. Sestava byla klasická – Martina Tichovská, Vojtěch Ludvík a Kryštof Bogar na posledním úseku. Společně s Finskem jsme na startovním roštu měli největší zastoupení. Kromě první štafety elitní družstvo poskládalo ještě dvě mixové a jednu ryze holčičí štafetu. 

Pro rozřazení na úvod zvolil stavitel podobný tríček jako při middlu, volba ale neměla totožné řešení jako v přechozím závodě, na což se někteří nechali nachytat. Stáhnout se na pomalejší volbu nechala i Martina, kterou rozhodil pád ambiciózního Brita na čele ženského balíku ještě před první kontrolou. (Pořadí úseků je ve smíšených štafetách libovolné, nepsaným pravidlem je, že startují ženy, někdy ale nastoupí na první úsek i pár mužů. Konkrétně Britové měli štafetu nekompletní, ale na prvním úseku ambiciózní.) Následnou sekci v prostoru middlu ale zvládla Martina bezchybně a už do závěrečného pytlíku najížděla na třetím místě za závodníkem německé štafety a Nikoline Splittorff z Dánska. Náskok Německa ani Dánska Vojtovi na druhém úseku nevadil a smáznul ho už na první kontrole. První místo udržel po zbytek svého úseku, ale pořadí za ním se promíchalo a přehlédnutím odbočky po diváckém úseku se na naši štafetu začala dotahovat štafeta Litvy. Na třetí úsek vyrážel Ignas Ambrazas necelou minutu za Kryštofem. Tím drama teprve začalo. Kryštof na druhou kontrolu zvolil stejně jako Martina a tím ho Ignas dotáhl. Tratí pokračovali více méně spolu. Pak měl Ignas o něco rychlejší farstu, chyboval ale za přejezdem silnice, čímž ho Kryštof dotáhl zpátky. Diváckým průjezdem projížděl Kryštof jen o pár metrů před ním. Stoupající napětí Ignas nevydržel a v pytlíku začal chybovat. Nejprve zvolil pomalejší volbu a pak nejspíše prohodil pořadí kontrol a místo na K16 směřoval ke K20. Než si chybu uvědomil, Kryštof měl dostatek času pláchnout. Cílovou čáru nakonec přejel s náskokem jedné minuty a jedenácti vteřin.

Hvězdné výkony předvedly i mladší štafety, které jely klasický formát. Dorostenky i juniorky sekundovaly elitní štafetě a taktéž vybojovaly zlaté medaile. Juniorky sváděly souboj s Finskem po všechny tři úseky. Na druhém úseku se Kláře Kurečkové podařilo nejčistěji projet závěrečný pytlík a předávala v kontaktu s finskou štafetou. Třetí úseky pak absolvovaly velkou část trati spolu, než se Stráské podařilo cuknout lepší volbou. Po diváckém průjezdu se nevyvarovala chyb, ale podařilo se jí první místo udržet. V dorostenkách se pořadí neustále přelévalo. Psychické vypětí generovalo velké chyby a kdo udržel nejchladnější hlavu, měl na půl vyhráno. Do třetího úseku vyrážela novopečená mistryně ve sprintu Ryglová společně s litevskou štafetou. Kratšími farstami a lepšími volbami si Adéla postupně budovala náskok, se kterým jí nakonec pomohla i chyba Litevky, která až v cíli zjistila, že její druhý úsek neměl všechny terčíky. Ryglová tak dovezla štafetu na prvním místě s náskokem 3:37 před Finkami. Dorostenci si po část závodu také drželi přední pozici. V nejkomplikovanější části mapy se ale nevyvarovali chybám a do cíle dojeli na krásné druhé příčce. V juniorech se nejvíce chybovalo na prvním úseku. Od té doby hoši už jen stahovali a štafetu se jim podařilo vytáhnout na čtvrtou příčku.

Šampionát tak byl zakončen ve velkém stylu a českou hymnu jsme si poslechli hned třikrát za vyhlášení. Litevská organizace byla jako vždy na velmi vysoké úrovni a pár chybek, které by se daly vyšťourat, jsou spíše úsměvnými historkami. Na závěr už zbývá jen pár slov šéftrenéra týmu, Jiřího Vraného: „ME v Litvě byl pro nás první ostrý test koncepce „velkého týmu“. Byla to historicky největší výprava, co ČR na mezinárodní závody MTBO vyslala. Myslím si, že se nám to docela povedlo, a zvládli jsme i nečekané problémy s auty. Určitě máme do budoucna pár věcí, co by šly zorganizovat lépe, ale celkový dojem z toho mám velmi dobrý. Výsledkově mě potěšily hlavně štafety, ale byla i spousta super individuálních výsledků. Díky všem závodníkům a celému realizačnímu týmu a těším se na příští akci.“

Odkazy na výsledky i mapy najdete na webu závodu v sekci Stages.
Fotky najdete na FB

(fotografie k článku: EMTBOC 2025, Valerie Kamererová)