Historie MTBO do roku 1999
„Před“
Dnes už nikdo nezjistí, koho prvního
napadlo spojit jízdu na kole a orientaci v terénu podle mapy. Faktem je, že se tak
stalo a již někdy koncem padesátých let bylo možné zúčastnit se takzvaných
cykloorientačních závodů. Archivář Jan Žemlík vzpomíná na druhou polovinu
padesátých let kdy si jako dorostenec jeden takový závod na srazu turistů okresu
Vsetín zajel. Trať byla postavena v bočních údolíčkách Mužíkov a Neratov
z hlavního údolí Senice mezi Valašskou Polankou a Horní Lidčí. Délka tratě
není známá, bylo postaveno 4-5 kontrol. Jezdilo se po asfaltkách i polních cestách.
Mapově jednoduché. Mapa 1 : 75 000, kontroly bez zkoušek, tříčlenné hlídky, kola
běžná, cestovní, maximálně Sportka s přehazovačkou.
Jak vidno, podoba tohoto sportu byla
dnešnímu chápání MTBO značně vzdálená. Použití klasických cestovních kol
značně omezovalo pohyb po menších lesních cestách. Při závodě byla hlavní
komunikační tepnou silnička se zpevněným povrchem umožňující pohodlnou jízdu a
na kontroly, často umístěné přímo v terénu, závodníci dobíhali bez kol nebo
bicykl tlačíc. Zajímavé je, že při těchto závodech byl čas jediným
rozhodujícím kritériem pro pořadí. Cykloorientační závody tímto měly
modernější podobu než tehdejší forma pěšího orientačního běhu.
Postupem let se disciplína příliš
nevyvíjela. Zřejmě obtížný pohyb na kole terénem, snad nezájem lidí, malá
propagace a nedostatek pořadatelů odsunul tuto disciplínu na pokraj zájmu turistů i
orientačních běžců. Přesto cykloorientační závody žily dále. Nejvíce aktivní
v tomto směru byla VŠZ Brno (Malafa, Brabl, Chmelík). Od roku 1971 pořádala VŠZ
Brno a později turisté z KČT pravidelně závody v okolí Jedovnic prakticky až
do nástupu horských kol. Obvykle startovalo zhruba padesát závodníků, v roce
1982 dokonce 77 závodníků. Mapy se používali orientační, délky tratí bývali
výrazně delší než při peším OB. Závody pořádali i liberečtí turisté v
oblasti Jizerek, někdy i se zahraniční účastí z NDR.
Cykloorientační závody zmiňuje ve svém
metodické dopise „Stavba tratí pro OB“ (1988) Zdeněk Lenhart a také Petr
Ďoubalík v metodickém listě „Pohybománie“
(1985) Obdobnou historii měly
cykloorientační závody také ve Francii, na území bývalé NDR a nepochybně i
v jiných zemích. Jedině v Británii tato vývojová větev v konečném
důsledku přerostla ve skutečně oficiální akce velmi podobné pěšímu rogainingu.
Nepodařilo se však ověřit, že by někde na světě existovala písemná pravidla,
žebříčky nebo národní mistrovství.
„Po“
Historie MTBO, tedy orientačního
závodění na horském kole je dobře zmapovaná. Nejvýznamnější mezníky se dají
zachytit téměř na hodiny přesně trochu taky díky tomu, že u většiny z nich
jsem byl osobně.
Počátkem 70. Let ve slunné Kalifornii
skupinky hippies objevují kouzlo jízdy volným terénem. Používají stará kola Schwin
s balonovými šestadvacetipalcovými pneumatikami. V roce 1982 začala
americká firma Specialized vyrábět první sériové horské kolo. Na rozdíl od
původních Schwinů má kromě pneumatik rozměru 26″ * 2,1″ také speciální
geometrii rámu a zejména horské převody s řazením (3×6). Sklonek osmdesátých let
je pro horská kola obdobím velkého boomu a v roce 1988 si první cyklisté přivezli
horská kola do Československa.
1990
V roce 1990 si kola pořídili první
orientační běžci. Osobně vím o Milanu Mikovi (VBM) a Jirkovi Mikýskovi (tehdy bez
klubové příslušnosti) z nichž ani jeden nikdy nejel žádný MTBO, což je zejména v
případě Mikýska velká škoda, neboť tento člověk se posléze stal cyklistickým
profesionálem a na Mistrovství Evropy v cross country v roce 1991 skončil jedenáctý.
Horská kola nakoupili taky kluci z Nového
Města na Moravě a hned uspořádali závody. Patrně první MTBO v dnešním
pojetí se konal 3. a 4.11.1990 pod názvem „Liga horských kol Vysočiny“. Byly to
smíšené štafety (13 štafet) a jednotlivci (13 závodníků) , mapa Ochoza 1:15000.
Vítězná štafeta: OSN – Bureš, Mareček, Dvořáková, jednotlivci: Muži: Janíček,
Nové Město na Moravě, Veteráni: Halámek, Velké Meziříčí, Žáci: Břeň Velké
Meziříčí, Žákyně: Dvořáková, Nové Město na Moravě.
Z jiné strany na to šli v Praze na FTVS.
V rámci Petrem Ďoubalíkem založeného oddílu SURVIVAL zkoušeli všechny možné
způsoby orientace včetně MTBO. MTBO také zařadili jako jednu z tratí na přeboru
FTVS v orientačním běhu a navíc se díky Ďoubalíkovi stal běžnou náplní
seminářů pro učitele z katedry Sportů a pobytu v přírodě.
1991
Další MTBO pořádal Elitex Jablonec.
V květnu 1991 zorganizoval dvoudenní závod – cross country v sobotu a v
neděli orientační závod na mapě Bramberk (1:20 000). Crossu se zúčastnilo 16
závodníků, v MTBO startovalo šest mužů, kteří splňovali předpisy pro
horská kola. Zvítězil Raim (EJN).
Horské kolo si na počátku léta koupil
Jaroslav Rygl (VBM) a na něm se zúčastnil cykloorientačního závodu, který
pořádali brněnští turisté v Rudicích. Zakufroval tak, že nakonec sjel
z mapy. Tento závod stojí za zapamatování především proto, že to byl na
dlouhou dobu poslední závod, kde Jarda nestál na bedně.
S „Festivalem horských kol“ přišli
na podzim organizátoři z OSN. V sobotu 2.11.1991 uspořádali trojzávod –
cross country, závod do vrchu a MTBO. Pro MTBO použili opět mapu Ochoza. Celkově se
této akce zúčastnilo 31 závodníků, v mužích pochopitelně vyhrálJarda Rygl
(VBM) s náskokem 25 minut. Pokud nabrali orientační běžci zanedbatelné ztráty
při závodě do vrchu na Harusák a při cross country na patnáct kilometrů,
orientační závod na lobácké mapě rozhodl více než jasně o konečném pořadí.
V zimě téhož roku si díky Radkovi
Kuncovi z Jablonce pořizuje na tehdejší dobu kvalitní horská kola několik dalších
orientačních běžců včetně mne.
Marek Ročejdl napsal pod pedagogickým
vedením Ďoubalíka diplomovou práci na téma MTBO – orientační závody na horských
kolech.
1992
Na jaře pořádají nadšenci z Brna
sérii závodů nazvanou „Olpran cup“ a to vždy o víkendu odpoledne po ukončení
oblastního žebříčku pěšího OB. Jednotlivé závody se nijak nesčítaly. Počet
závodníků z počátku kolísal mezi pěti až deseti, ovšem nutno dodat, že polovina
z nich dnes jezdí v elitě. Olpran cup pokračoval i v roce 1993 a
v době největší slávy míval přes dvacet závodníků. S nástupem
celostátní soutěže se zredukoval na velmi občasný a jednorázový závod pořádaný
Teslou Brno a v této podobě přežívá dodnes.
V říjnu si novoměstští
pořadatelé zopakovali trojboj, tentokrát v Radešínské Svratce. Orientační
část se jela na lobáckém Rarachovi (1:25 000).
1993
Zásadní rok pro MTBO v České
republice. OS Nové Město na Moravě uspořádaly neoficiální mistrovství republiky.
V sobotu 8.5. sprint na orienťácké Ochoze a v neděli 9.5. klasickou trať na
speciální mapě MTBO – Pomezní Hvozd (1:30 000). Oba závody vyhrává Jarda Rygl.
Pak přichází na scénu Ladislav Lepšík (BOR). Na pětidenních v Doksech
pořádá krátký ukázkový závod. Zájem diváků i závodníků byl nebývalý.
Téhož roku uspořádali celostátní
závody ještě VŠZ Brno – cross +MTBO (Bedřichov 1:15 000), Elitex Jablonec -MTBO,
(Harcov a Břízky 1:15 000), OK Nový Bor –duatlon OB +MTBO (Vřesoviště 1:10 000 ) a
snad ještě Sporty v přírodě Praha. Každý závod měl jinou formu a každý byl
ukázkou toho, kam se MTBO může ubírat.
Závěrem roku na valné hromadě ČSOB
byla disciplína MTBO oficiálně přijata do rodiny orientačních sportů a Láďa
Lepšík byl pověřen sestavením komise MTBO.
Petr Ďoubalík shrnul čtyřleté
zkušenosti do metodického dopisu „Orientační závody na horských kolech“.
Ten nikdy nevyšel. Ztratil se v edičně-propagační komisi.
1994
Komise MTBO začala intenzivně pracovat.
Ještě v lednu byla založena nová celostátní soutěž-Český pohár MTBO,
která prakticky ve stejné podobě existuje dodnes. Byl schválen soutěžní řád
s jednoduchým bodovacím systémem a zpracován návrh pravidel, která komise
v průběhu roku rozpracovala do oficiální podoby. Jednoznačně byl vyřešen
problém s jízdou mimo komunikace jejím zákazem. Český pohár proběhl
neočekávaně úspěšně a byl zakončen náročným mistrovstvím republiky. Postupně
se na pořádání vystřídali VSK Slavia TU Liberec, Tesla Brno, VŠZ Brno, Nové Město
na Moravě a Elitex Jablonec.
Na podzim vyráží česká výprava pod
vedením Lepšíka na zkušenou do Francie. Jejich mezinárodní mistrovství je krásným
závodem a naši cyklisti si odváží spoustu vavřínů. Toto měření sil ukázalo,
že český MTBO se vydal správnou cestou a zřejmě bude i hlavní silou na
mezinárodní scéně.
Na základě zkušeností z Francie a
ve snaze přinutit závodníky neopouštět kolo při možném doběhu na kontroly bylo
přijato nové pravidlo o pevném spojení startovního průkazu a kola.
1995
Český.pohár MTBO proběhl vzorně a ve
znamení postupné gradace: Luhačovice, Olomouc, Praha a Nový Bor. Bohužel,
luhačovičtí při stavbě tratí předvedli, kudy se tento sport v žádném
případě ubírat nesmí. Pohár byl zakončen vrcholnou akcí Ladislava Lepšíka a
pořadatelů z Boru a Liberce- mezinárodním MČR MTBO v Radvanci u Nového Boru a v
Doksech. V té době to byl nejlepší závod po sportovní a zejména po
společenské stránce. Počet účastníků se přehoupl přes dvě stovky a mnozí
z nich vzpomínají na tento závod v superlativech dodnes.
Na podzim vychází první část
metodického dopisu o MTBO, který jsem za pomoci několika nadšenců sepsal. Zbylá
část se nenávratně ztratila u edičně-propagační komise ČSOB. Zase.
1996
Novým předsedou komise MTBO byl zvolen
Jan Semík (VSP). Také bylo ustanoveno oficiální reprezentační družstvo ČR s
trenérem Zdeňkem Martanem (EKP). Český pohár pořádá VŠZ Brno, Tušimice, Nové
Město na Moravě a Turnov. V říjnu opět odjíždí výprava do Francie na
mezinárodní mistrovství. A opět, tentokrát doslova, všechno vyhrávají naši
cyklisté. V České televizi se objevuje z celé akce zajímavý sestřih. Ve
Francii také zástupci jednotlivých zemí založili komisi MTBO při IOF- členem komise
se stal i Semík.
1997
Pohárové závody pořádá Zlín ,
Jihlava, Smržovka, Liberec, Ekonom Praha, USK Praha a OB Bratislava společně
s pohárem Slovenským. Poprvé se jede M ČR štafet a M ČR na dlouhé trati.
Komise MTBO rozhoduje pro rok 1998 rozdělit muže na elitu a ostatní, čímž zmírnila
trápení méně trénovaných borců.
Ve Francii opět vyhlásili své
mistrovství za mezinárodní. Asi je jim jedno, že si medaile pořád odvážejí
Češi. Komise IOF rozhodla o pořádání Evropského poháru v roce 1998.
V červenci proběhl závod
vymyšlený Zdenkem Lacigou (VSP) a lakonicky nazvaný Rocky Man. Orientační duatlon
z Prahy do Rokytnice nad Jizerou. Nebývalá délka a nasazení závodníků spojené
s vysokou finanční odměnou udělá z této akce patrně nejbrutálnější
orienťák na světě. Od té doby se jezdí každé léto a zpříjemňuje prázdniny
několika vytrvalcům.
1998
Český pohár poprvé s elitou.
Pořadatelé- Luhačovice, Tušimice, Svatava, USK Praha- společně s Evropským
pohárem a třídenním OB a Hradec Králové.
Evropský pohár začal dvouzávodem na
Slovensku v Nitře. Sprint měl v celku normální podobu, zajímavou se stala
dlouhá trať vedená často po silnicích a dlouhá šedesát kilometrů. Ve spojení
s čtyřicetistupňovou teplotou připravila cyklistům zajímavé chvíle. Další
díl seriálu byl u nás doma. USK Praha uspořádal nádherné závody, klasiku a
štafety na Lipně. Poslední částí EP byl pro nás neobvyklý scorelauf a
závěrečná klasika v Zueře ve Španělsku. Teprve scorelauf určil favority
celého seriálu a poslední závod rozhodl, že Evropský pohár vyhrál náš
„průkopník“ Jaroslav Rygl (DLI) a Marie Hrdinová (UOL).
Komise MTBO IOF dostala požehnání
z míst nejvyšších a pro následující rok je vyhlášen Světový pohár.
Jasnější podobu dostává mezinárodní mapový klíč. Česká komise MTBO zařazuje
jako jeden ze závodů Českého poháru 1999 scorelauf a navíc domácí seriál zvyšuje
počet závodů na dvanáct.
1999
Všechny domácí disciplíny měly
nebývalou kvalitu. Český pohár pořádal Zlín, Ekonom Praha (poprvé scorelauf),
Vratimov, Svatava, Smržovka a MZLU Brno. Závod na dlouhé trati uspořádala Smržovka
na hřebeni Polské části Jizerských hor.
Světový pohár začal v Rakousku
vydařenou klasikou. Našim reprezentantům vyrostli více než důstojní soupeři a
soutěž je dramatická a kvalitní od prvního závodu. Česká část- brněnské
závody u Jedovnic svojí neopakovatelnou atmosférou ukázala světu to, co je při
našich pohárových závodech normální. V cíli všichni zapomněli na to, že by měli
být nevraživými soupeři a sbratřili se v jednu velkou a šťastnou rodinu bez
jazykových a společenských bariér. Celý světový pohár vyvrcholil takřka
happeningem nedaleko Barcelony. Dramatický boj o prvenství mezi muži teprve posledním
závodem rozhodl ve svůj prospěch Sylvan Mougin z Francie. Jiří Procházka (VBM) svoji
šanci prokufroval a skončil celkově druhý. Zatím. Marie Hrdinová měla s
vítězstvím mnohem víc práce než předešlý rok, ale na to se historie neptá. Obě
medaile a umístění všech dalších reprezentantů dělá z České republiky
současnou bikerskou velmoc.
Rok 1999 jakoby symbolicky uzavíral
kapitolu vývoje orientačního bikingu od dětských plen, kdy se závodníci pouštěli
do lesa na neuvěřitelných strojích , často bez znalosti byť jen základních prvků
jízdy terénem až po rok, kdy ti samí řítí lesem při závodě seriálu
Světového poháru na kolech z kosmických materiálů.
Za uplynulou dekádu u nás vznikla nová
disciplína OB, získala si své příznivce, dostala pravidla a regule , má celostátní
soutěž, nejlepší repre-team na světě a vysoký mezinárodní kredit získaný
sportovními výkony, diplomatickým jednáním v komisi IOF i pořádáním
kvalitních závodů Evropského a světového poháru.
A dál? Pílí závodníků i pořadatelů
se podílet na tom, aby také v dalších létech naše republika udržela vysokou
nasazenou laťku. Vždyť už v roce 2002 očekáváme první mistrovství světa.
Přejme si, aby se nejen podařilo zvítězit v konkurzu na jeho pořádání, ale
také obhájit v dalších světových i domácích MTBO naše výborné sportovní
pozice.
