Pražská MTBO Liga má za sebou první 2 závody
Centrum závodu disponovalo parkovacími místy, shromaždištěm se stánkem s občerstvením, kde se grilovali pochutiny, a prodávalo pivko. To vše na útulné zahrádce, kde bezprostředně za zadní brankou byl vyznačen prostor startu a cíle. Míša dopředu v rozpisu avizovala sprint a middle v jednom. Sprint byl v nádherném prostředí mezi uličkami Spořilovské vilové čtvrti, na vlastnoručně vyrobené mapce – kdo by to byl řekl, že tam mají tolik záludných cestiček. Na tento „předkrm“ navazoval fyzicky solidně těžký middle v prostoru Krčského lesa včetně pasáží kolem Hrádku, kde se každoročně na podzim běhá tradiční Velká Kunratická. Kromě standardního sledu kontrol byli na mapě ještě tři vložené shluky kontrol, jejichž vysbírání vždy řádně prověřilo orientaci. Zkrátka a dobře kdo to celé objel, měl v nohách takový víkendový závod uprostřed týdne.
Na první závod si přišlo „osahat“ Pražskou Ligu úctyhodných 39 závodníků z toho 8 žen, které v tu chvíli ještě nevěděli, že budou pomocí koeficientu soupeřit s muži dohromady. Časy nejlepších prestižáků jen pár minut pod hodinu ukazují na opravdu náročný middle – a co teprve časy závodníků z druhé poloviny výsledkové listiny: 80 – 100 minut. Lze říci, že kombinací sprintu a middlu Míša pro mnohé připravila vlastně solidní dřinu na klasické trati. Nejrychlejší čas dosáhl Jirka Kazda 55:06 a byl na místě vyhlášen jako vítěz. Míša měla pro vítěze připravený nádherný ovocný dort! Jenže přepočtem koeficientu pro ženy (specialita Pražské MTBO ligy – závodí se na jedné trati a fyzický handicap žen se vyrovnává koeficientem) se posléze ukázalo, že na dort měla dosáhnout Maruška Hrdinová. Nicméně na dortu si stejně pochutnal každý, kdo měl chuť…
Druhý závod
Neuplynul ani celý týden a Pražská MTBO liga pokračovala 2. závodem. Meloun ustál nátlak Svatýho Petra a i přes beznadějnou dešťovou předpověď se rozhodl závod v Ďáblickém lese uspořádat. 29 lidí, kteří se sešli, přestože všichni museli s možností deště počítat dokazuje, že to nebyla špatná volba. I když byl terén mokrý, nakonec v průběhu závodu šťastně nepršelo a díky vesměs tvrdému a místy kamenitému podloží prostoru lesa to ani nebyl vyloženě bahnitý závod a kola po dojezdu do cíle v hospodě na Zlaté Vyhlídce by wapku ani nepotřebovala.
Meloun „namotal“ do mapy 20 kontrol, kde malá část byla podobně jako v 1. kole na Spořilově v sídlištní zástavbě. Zvláštností závodu byla neuvěřitelná tma v závodním prostoru. Temně zatažená obloha a husté stromy Ďáblického háje způsobili v lese už v 6 hodin odpoledne takové šero, že to mnohým závodníkům výrazně ztěžovalo čtení mapy a orientaci. Závod byl cca 12km dlouhý a než o fyzičce byl mnohem více právě o precizní orientaci. Hustá spleť cestiček, často i takových, které v mapě ani nebyli (Meloun to férově v pokynech avizoval…) a k tomu mokrý, klouzavý podklad nikde neumožňovali roztáčet kliky kol do silového tempa. Rytmus se musel často měnit a volnější úsilí tak bylo pro výsledný čas efektivnější než snaha kolo neustále rozjíždět brutální silou.
Druhý závod vyhrál Martin Sajal, před Markétou Kuchařovou (po přepočtu koeficientem) a Mirkem Kalinou. Vítěz v rozhovoru po závodě sám přiznal, že závody kde nerozhoduje fyzička mu naprosto vyhovují a v poslední době se na ně specializuje. :o) Mnozí závodníci si po obou závodech pochvalovali, jak užitečné jsou pro ně takové minizávody s mapou. Ostatně říkáme tomu Pražská MTBO liga, ale hlavním motivem založení je umožnit pražským orientačním bikerům a dalším zájemcům o tento typ aktivity potrénovat uprostřed týdne po práci čtení a orientaci v mapě.
Někteří závodníci, kteří jezdí Pražskou MTBO ligu se místo 2. závodu rozhodli raději zúčastnit Mistrovství Evropy MTBO v Dánsku. Budiž jim tato kratochvíle odpuštěna. :o) Kdo jezdí MTBO závodně ten ví, že v nejbližší době bude v tuzemsku závodů až až, takže 3. závod Pražské ligy se koná až 15.7. Veškeré informace k seriálu Pražské ligy najdete na http://mtboliga.webnode.cz
